Přáteláček s Jičíněvsí
SK Jičín školička – TJ Jičíněves 12:12 (penalty 9:6). Hráno na 4 x 15 min.
Místo čtvrtečního tréninku si kluci zahráli přáteláček na Městském stadionu s Jičíněvsí. I když jsme říkali, že na jaře budeme hrát hlavně piditurnaje, aby se do hry zapojilo co nejvíce našich dětí, tak tentokrát jsme do našeho programu zařadili přáteláček pouze jednoho týmu, kterého se zúčastnily jen děti r. 2005.
Do našeho programu jsme tento zápas zařadili z těchto důvodů:
1. Aby si spolu v jednom týmu zahráli pouze kluci r. 2005. I tito kluci se potřebují posouvat dopředu a občas si zahrát jen spolu. Když spolu hrají pouze ti starší, můžeme kluky učit jiné věci, než když hrají ve společném týmu se začínajícími fotbalisty, jako je tomu při piditurnajích.
2. Kluci r. 2005 jsou přeci jen o něco chápavější, než mladší kluci a chtěli jsme, aby se začali učit hrát samostatně. Aby např. v situaci, kdy se míč dostane do autu, začali samostatně přemýšlet o tom, který tým hází aut a proč, nebo co se děje, když míč překročí brankovou čáru (zda je roh nebo odkop od branky). Chtěli jsme, aby se kluci začali učit na tyto situace samostatně reagovat a ne, aby při každé přerušené hře stáli, koukali a čekali na trenéra, až řekne, co mají udělat. Kluci mě mile překvapili. Před zápasem jsem si myslel, že z toho bude pěkný guláš, když jim nebudeme radit. Ale kluci vše velice rychle pochopili, sledovali rozhodčího co ukazuje a rozhodovali se úplně samostatně a hlavně většinou správně. Ještě to občas skřípalo při obranném rohu. Někdy klukům nedochází, že se při rohu soupeře musí všichni co nejrychleji vrátit k vlastní bráně a soupeře si obsadit. To je ještě musíme slovně popohánět. Jo a ještě nám drobek vázne rozehrávka po obdrženém gólu. To než kluci dostanou míč zpět na půlku a rozehrajou, to bych si mezi tím vždy stihnul dojít do kiosku na pííívo...
3. Blíží se konec sezóny a chtěli jsme si ověřit, zda jsme za sedm měsíců udělali nějaký herní pokrok. V říjnu loňského roku jsme jako začínající fotbalisti s Jičíněvsí prohráli 21:0 a za celý zápas jsme vystřelili asi dvakrát na branku. Tentokrát byl zápas úplně vyrovnaný a skončil remízou. Takže to dopadlo stejně dobře, jako s Kopidlnem, s kterým jsme v říjnu prohráli 20:1 a v dubnu jsme s ním remizovali v 15 min. zápase 1:1. Je to další pěkný výsledek a je vidět, že se snad kluci za ten půlrok i něco naučili.
Co se týká hry samotné, tak zápas nám ukázal, že se kluci hodně zlepšili ve střelbě. I penalty po zápase zvládli bravurně. Viděli jsme krásné střely k tyči, některé šly i do šibenice. Asi to bude tím, že po každém tréninku hrají "Na krále penalt":)))D. Zápas nám také ukázal, že se stále musíme učit hlavně herní činnost jednotlivce. Učit se kličku, hru 1v1 a vedení míče. Vše musí být v rychlosti, ne pomalu a váhavě. Musíme se učit hrát do volného prostoru, z chumlu ven, ne do chumlu- do hráče. Už by jsme také měli po dětech začít vyžadovat přihrávku. Pokud vidím volného spoluhráče, snažím se mu přihrát. Pokud má míč můj spoluhráč, tak nestojím schovaný za hráčem, ale snažím se naběhnout tam, kde je volno. Nebo alespoň před hráče, abych se já dostal k míči první, ne soupeř. To jsou věci, které bychom se měli prioritně učit.
Zápasu se zúčastnili: Janatka, Franěk, Kuncíř, Kubánek, Nálevka, Valeš, Čech, Kosejk, Kopáček.